Jako sedmnáctiletý jsem se na Letní žurnalistické škole Karla Havlíčka Borovského roku 2017, coby jeden z mladších, brzy otrkal. V Brodě prostě nikdy nejste outcast – a slibuji vám, že si během první hodiny, co tam přijedete, najdete prvního srpnového BFF. Obavy z neznáma u mě brzy vystřídalo nadšení. Konečně jsem potkal vrstevníky, kteří mají stejné zájmy! A ten koncept!
Rád vám teď vysvětlím recept na letní žurnalistickou školu. Zkombinujte 1. individuální přístup, 2. práci v týmu, 3. intelektuální stimuly, 4. networking, 5. nahrazení bakalářského stupně vysoké školy, 6. stimulující prostředí, 7. zkušenosti do profesního života – a máte LŽŠ.
Tak pojďme popořadě:
1. Studium žurnalistiky v Česku má své pros and cons. Extrémní nevýhodou, minimálně některých fakult, je frontální výuka bez zpětné vazby. A pokud už někdo z progresivních pedagogů experimentuje, čti individualizuje, nikdy to za šest semestrů nesahá ani po kotníky týdnu v Brodě.
2. De facto znovu lavírování nad stylem výuky žurnalistiky v Česku, z důvodu limitů počtu znaků kráceno. Stručně: práce na společném projektu po celý týden a zpětná vazba od ostatních, to je příprava na profesní život se vším všudy.
3. Coby milovník panelových debat všech druhů si troufám tvrdit, že mnohokrát úroveň, rozptyl témat a intelektuální podnětnost konkuruje dramaturgií Knihovny Václava Havla a Forum 2000. Pan Pilař má v tomto cit par excellence. Dodnes vzpomínám na brilantní debatu o euru Lukáše Kovandy s Oldřichem Dědkem. A samozřejmě na Bernda Posselta a Jana Urbana.
4. Pokud vás zajímají média a historie naráz, máte nejlepší šanci potkat spřízněné duše. Kamarády, kamarádky i femme či homme fatale.
5. Jít po LŽŠ na studium žurnalistiky bude deziluze. Základ jste se naučili v Brodě a styl výuky se tomu srpnovému nevyrovná. Navýšíte si maximálně síť kontaktů. Pokud nechcete studovat explicitně Medienwissenschaft a zkoumat média akademicky, opravdu se uchytíte hravě i bez bakaláře z žurny. Dostat dnes na mail životopis absolventa z Brodu, do našich projektů nebo redakcí ho beru na první dobrou!
6. Brodská maloměstská atmosféra v létě je zkrátka perfektní. Nabízím malý lifehack: skočte po nabídce pana Pilaře ohledně stáže na Podzimním knižním veletrhu, která vám po LŽŠ stoprocentně přijde. Kombinace podzimního zádumčivého Brodu, KD Ostrov plného knih a knižní novinařiny = velké sentimentální srdíčko.
7. V rámci studia vysoké školy nedostanete nikde tak moc příležitostí nasbírat tolik soft skills z mediálního světa. Z přednášky Davida Svobody o chybách v prezentacích čerpám dodnes a nesnesu, když někdo má na konci bizarní slide „Děkuji za pozornost!“ a začíná své exposé slovem „Tak“!
A co z toho plyne? I když trojnásobný účastník LŽS, momentálně s novinařinou už paradoxně moc společného nemám. Ale to není nic špatného! V Brodě vás k tomu nikdo nenutí, ba naopak. Od dvaceti fušuju do projektového řízení, sociálních sítí, okrajově do tajů vydávání knih a interní komunikace.
Co jsem se v Brodě naučil a čerpám z toho dodnes? Moderovat. Věřit si. Vědět z KD Ostrov, jak uspořádat křest knihy a nalákat na něj novináře (chlebíčky jsou základ)! Vidět do hloubky organizace akce nad 100 lidí. Nerozklepat se před rozhovorem s guru žánru Martinem Veselovským. A znovu: věřit si. Ve vlastní schopnosti. A nebát se.
Dodnes na ty tři inspirativní srpny vzpomínám. Všechna čest organizátorům, že něco podobně inspirativního pro mladou generaci stále drží na špičkové úrovni. Díky moc!