Jak hodnotíte deset let práce společnosti Centrum Vysočina, o. p. s.?
Myslím si, že jsme na začátku netušili, co se za více než deset let podaří. Do Brodu jsme přivezli více než stovku novinářských osobností, historiků, politologů a spisovatelů ze střední Evropy, ale také Spojených státu amerických. Rád bych vyjmenoval všechny, ale vím, že v popisu našeho projektu už dnes zabírají jejich jména několik stránek. Letní škola se stala známá nejen na Vysočině, v České republice, ale také v zahraničí, a to i v hodně vzdáleném. Za deset let jsme uspořádali také další projekty, připomněl bych Havlíčkův Hydepark či Hlavu XXII s Radkem Dvořákem nebo soutěže Školní časopis a Mladý web Vysočiny. Když se dnes ohlédnu, musím trochu neskromně říct, že máme na co být s kolegy pyšní a že peníze, které naše společnost získala od partnerů a sponzorů, byly využity velmi účelně. Musím také říct, že jsme odvedli tisíce hodin práce jako dobrovolníci.
Kolik adeptů žurnalistiky se zúčastnilo jedenácti pokračování letní školy a jak se projekt během té doby proměnil?
V roce 2005 jsme s Milanem Kopeckým postavili projekt na čtyřech skupinách – Noviny, Rádio, TV a Web, po několika letech, kdy se účastnicí stala tehdejší mluvčí NKÚ Radka Burketová, jsme právě díky ní přidali skupinu PR a marketing. V letošním roce náš další absolvent Jaroslav Loskot realizoval nápad nabídnout zájemcům šestou skupinu, která se zaměřuje na fotografii. Myslím si, že nyní už není prostor na rozšíření o další skupinu, jen jsme skupinu Web přizpůsobili více tomu, co internet nabízí a přejmenovali ji na Nová média. Od roku 2010 se členy přípravného týmu stali postupně absolventi školy, kteří mi dnes velmi pomáhají. Bez nich bych projekt nemohl realizovat. Co se týká účastníků, začínali jsme na 26 a během let se počty pohybovaly mezi 30 a 40. Těžko odhadnout celkový počet, protože mnozí se účastnili vícekrát. Můžeme ale říct, že jich bylo několik stovek a mnozí dnes v médiích pracují.
Pokud víte, můžete tedy jmenovat, kdo a kde pracuje?
Předně bych chtěl říct, že projekt i z tohoto pohledu prodělal změnu. Začínali jsme skutečně s ambicí pomoci mladým při přípravě na studium žurnalistiky a příbuzných oborů, ale někdy v roce 2009 jsem si uvědomil, že stejně důležité, snad i důležitější je přiblížení mediálního světa běžným lidem. Poslední dva roky a role Ruska to jen dokazuje. Proto dnes nabízíme účast všem, které zajímá historie, kultura, současnost a média střední Evropy a chtějí vědět víc. Zpátky k otázce. Asi nejviditelnější pro lidi z Vysočiny je Anička Chudobová, která pracuje v České televizi. Společně s ní je tam i Mariana Kopecká, která se účastnila jednoho z prvních ročníků. V éteru na Vysočině můžeme slyšet Monika Brothánkovou, Martinu Kovaříkovou, donedávna i Ondru Rázla, všichni jsou členy přípravného týmu. Mohl bych uvést dalších deset jmen mladých, kteří v celoplošných či regionálních médiích zakotvili. Úplně o všech ale přehled nemám, jsem rád, když se o někom dozvím, že se mu daří, třeba i mimo mediální scénu.
Kdy poprvé se zúčastnili posluchači z ciziny?
Hned prvního ročníku, protože škola vznikla jako projekt česko-slovenský, daří se nám díky spolupráci Havlíčkova Brodu a Spišské Nové Vsi vozit mladé lidi z partnerského města. Díky spolupráci Kraje Vysočina a Nitranského kraje také odtud. Účast za deset let byla pestrá, přijeli mladí ze Španělska, Slovinska, Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Ruska, Slovenska. Poslední roky se zaměřujeme na mladé lidi, kteří si chtějí navíc ještě procvičit češtinu nebo slovenštinu, oba se staly komunikačními jazyky akce. Také proto, že nejsme schopni simultánně tlumočit všechny hosty do více jazyků.
Jak se shánějí finance na činnost neziskové organizace?
Tady musím poděkovat havlíčkobrodské radnici a zastupitelům, kteří naši činnost výrazně podporují od počátku, partnerem je nám také Kraj Vysočina, který se letos rozhodl nabídnout podporu deseti mladým lidem ze všech partnerských regionů. Výrazně nám pomáhá také Rakouské kulturní fórum v Praze a Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze, obě instituce spolupracují nadstandardně. Sedm let nás podporovala jako hlavní partner nadace Friedrich Ebert Stiftung. K našim partnerům patří Americké centrum v Praze a Velvyslanectví USA v Praze, Slovenský a Polský institut. Máme také partnery z regionu k těm trvalejším patří společnost Amylon, a. s., a Bosch Diesel, s. r. o. Jihlava. Snažíme se, aby akce pro zájemce byla finančně dostupná, a proto hledáme sponzory a partnery neustále a zkoušíme různé grantové programy. Je to nikdy nekončící běh a práce s jasným a smysluplným cílem, který se nám v průběhu let daří stále naplňovat.