„Mediální gramotnost je dost často zaměňována se znalostí. Gramotný člověk by měl rozeznat, jaký zdroj informací je nedůvěryhodný, zavádějící, a proto nepoužitelný. Nejde o alternativní fakta, ale o fake news. Někoho slovo mediální vede k tomu, že učitelé učí o tom, jaké jsou v ČR televize, což z pohledu gramotnosti není vůbec důležité,“ vysvětluje Milan Pilař, zakladatel Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského.  Proto je podle něj vhodnější termín informační gramotnost než mediální gramotnost. 

Mediální výchova na školách neodráží realitu
V letech 2005–2012 probíhala kurikulární reforma, během níž se mediální výchova objevila jako nový prvek v základním a gymnaziálním vzdělávání, konkrétně se stala jedním z průřezových témat. Mediální výchova tak může mít formu vyučovacího předmětu, projektu, nebo může být integrována do ostatních předmětů, např. českého jazyka a literatury, dějepisu, občanské výchovy. Výuka mediální výchovy je do značné míry závislá na vůli a nadšení ředitele školy, jeho finančních možnostech a potom také na schopnostech a nadšení odpovědného učitele. 
„Témata mediální výchovy, která jsou popsána v rámcových vzdělávacích programech neodpovídají realitě. Když se před deseti lety tvořila obsah mediální výchovy pro školy, neexistovali youtubeři a sociální sítě neměly tak značný vliv jako nyní,“ upozorňuje Milan Pilař.  Společně se svými kolegy z týmu Letní žurnalistické školy KHB kritizuje to, že mediální výchova na školách se smrskla do seznámení se s tradičními médii, jako je televize, rozhlas  noviny. a nejsou akceptovány nové komunikační technologie a trendy. 

Letní žurnalistická škola (LŽŠ) je týdenní kurz pro studenty středních
a vysokých škol z Evropy. Právě zde se lektorský tým věnuje informační gramotnosti a ukazuje účastníkům zákulisí médií, způsob tvorby zpráv a také se věnují moderním komunikačním kanálům.  Hlavními tématy LŽŠ jsou historie, současnost, kultura a média střední Evropy, doplňují je další vybraná témata z oblasti žurnalistiky a etiky, účastníci se tak seznámí s prací novináře a fungováním médií. Účastníci procházejí základní teoretickou průpravou, většinu času ale tráví přímo v terénu, při tvorbě vlastních zpráv a reportáží. Sedmidenní program doplňují besedy a setkání s předními osobnostmi politického, kulturního, mediálního a společenského života z České republiky a zemí střední Evropy.